Překyselení organismu a jeho důsledky

Kyselost a její opak – zásaditost se udává v hodnotách pH. Udává se ve stupnici od 0 do 14. Neutrální je například čistá voda. Její pH má hodnotu 7 a to je hodnota i všech ostatních pH neutrálních roztoků. Má-li roztok hodnotu nad 7, znamená to, že je zásaditý (převažují v něm zásadité látky). Při pH pod 7 jde o roztok kyselý – převažují v něm kyselé látky.

Jak si zkontrolovat stav vlastního překyselení?

V lékárně je možné zakoupit lakmusové papírky na kontrolu pH moči. První ranní moč se ještě toleruje v hodnotách pod pH 7, ale přes den musí mít Vaše moč MINIMÁLNĚ pH 7 – ale raději ještě o pár desetin vyšší. Pokud máte v průběhu dne pH moči pod 7, můžete si být jisti, že už teď je Vaše zdraví nějak poškozeno a bude to s Vámi stále horší -  pokud s tím nezačnete něco dělat.

Lze měřit i pH slin, moči či krve, ale to je komplikovanější.

Čím vším tělo překyselujeme:

·         Především naším jídelníčkem. Na internetu najdete podrobnější seznamy, které potraviny jsou kyselinotvorné, které jsou neutrální a které jsou naopak zásadotvorné. Úmyslně se uvádí „kyselinotvorné“ a „zásadotvorné“ a nikoliv kyselé či zásadité, protože samotná chuť potraviny není rozhodující. Pro příklad – cukr má sladkou chuť a přesto je to potravina, která je silně kyselinotvorná. Nejnebezpečnější kyselinotvorné potraviny jsou maso, cukr a alkohol. 

Maso je dvojnásob nebezpečné proto, že kromě samotného překyselení zanáší organismus ještě tzv. purinovými metabolity, které jsou také schopny vyvolat různá nebezpečná a bolestivá doživotní onemocnění.

Cukr je kromě velmi silného překyselování nebezpečný i tím, že se až příliš rychle vstřebává do organismu a tělo na něj musí velmi dramaticky reagovat - protože i hladina cukru (glukózy) v krvi musí být udržována v určitém rozmezí.

Alkohol je dvojnásob nebezpečný proto, že (kromě překyselování) i v malém množství poškozuje nervové buňky (především myelinové obaly jemných nervových vláken). Alkohol je agresivní organické rozpouštědlo, které se hodí opravdu jen do průmyslu a nikoliv do něčeho tak složitého, jako je lidské tělo.

·         Dalším zdrojem překyselování je jakékoliv duševní napětí. To vede k závažné nerovnováze v řízení našeho těla – dochází k potlačení aktivity regenerujícího parasympatického nervového systému a k převaze adrenalinového (sympatikotonního) systému = který mimo jiné spouští v těle nadměrnou tvorbu různých kyselých látek, které potřebuje pro domnělý boj nebo útěk.

·          Třetí hlavní zdroj chronického překyselování je nedostatečné dýchání. Často dýcháme nepravidelně, málo a povrchně. Kromě chybějícího kyslíku, který by jinak dokázal spoustu kyselých látek doslova spálit, je druhým důsledkem hromadění kysličníku uhličitého v krvi, který vytváří asi nejběžnější kyselinu naší krve = kyselinu uhličitou.

Jak nás zvýšená kyselost poškozuje a pomalu zabíjí. 

Prostě tím, že tělo nadbytek kyselých látek samo ihned neutralizuje vším, co je k dispozici = především odebírá tkáním vápník. Například cévy mají velmi jemnou výstelku a opravdu nejsou vhodné pro transport kyselých roztoků. Nadbytečné kyseliny se naváží na vápník v cévní stěně a ta jednak tuhne a jednak na takové postižení reaguje „záplatou“ z cholesterolu.

Vápník ale i další zásadotvorné minerály tělo odebere nejen z cév, kostí, ze zubů a kloubních chrupavek. Nadměrné množství kyselých látek v těle dokáže poškodit jakýkoliv orgán. Nejprve formou desítek různých zánětlivých onemocnění - a nakonec nás zahubí skrze rakovinu, infarkt nebo mozkovou mrtvici.

Který orgán bude napaden a poškozován přednostně – o tom rozhoduje nastavení naší psychiky, a její vliv na funkce jednotlivých orgánů.

Odkyselení organismu by mělo být vždy základním krokem při řešení jakýchkoliv zdravotních problémů. Teprve při dosažení rovnováhy mezi kyselými a zásaditými složkami krve (i všech ostatních tělních tekutin) může tělo mnohem efektivněji využít jakékoliv další kroky na cestě k uzdravení.

Překyselení se testuje a odstraňuje hned při prvním sezení biorezonanční terapie. Překyselený organizmus se neuzdravuje. Odkyselením organizmu začíná Vaše nová životní etapa a to tím, že začnete pomalu a zhluboka dýchat a už nikdy nepřestanete. Koupíte selektivní papírky na měření pH moči, postupně změníte celý jídelníček, budete dodržovat pitný režim (2 - 3 litry tekutin denně)…. A snadno se tak přiřadíte k lidem, kteří po celý svůj prodloužený život nepotřebuji žádnou chemickou ani chirurgickou léčbu…

Potraviny zvyšující pH - a tedy zásaditost (od nejúčinnějších k těm méně):

·         jedlá soda,

·         rozinky, sušené fíky, okurky, špenát, zázvor, celer, brokolice, kapusta, petržel,

·         mrkev, pampelišky, zeleninová nať, kedluben, černý rybíz, citrón,

·         čistý lecitin, houby, květák, meloun, mango,

·         řepa, ředkev, ředkvička, česnek,

·         hlávkový salát, černá melasa, olivy, jablečný ocet, rajčata,

·         sojové boby, pomeranče, cibule, zelené fazole (lusky),

·         banány, hrušky, jablka, maliny, meruňky, třešně, další ovoce, lískové ořechy,

·         brambory, zelený a bylinný čaj, kefír.

Potraviny snižující pH a způsobující kyselost (v pořadí od těch nejvíc okyselujících k těm méně):

·         vepřové, telecí, rýže tmavá, králík, mořští raci, hovězí, ústřice, uzeniny, soft drinks

·         ryby, jiné maso, vajíčka, likéry, čokoláda, tvrdý a uleželý sýr, krocan, kuře,

·         oves, čaj černý, perlivé nápoje,

·         chléb, margarín, vlašské, burské a kešu ořechy, další obilniny, těstoviny, bílá rýže

·         pitná voda při spodní hranici normy (norma 6,5 -9,5 pH) nebo pod ní

·         tvaroh a čerstvý měkký sýr, kokosový ořech, mandle, máslo a smetana,

·         syrovátka, kravské a kozí mléko, fazole, čočka, víno, káva, pivo

Další okyselující faktory:  Kouření, velká a dlouhotrvající námaha bez odpočinku (soutěžní sporty, přepracování atp.) stres, strach, drogy, smog a elektrosmog.

Další alkalizující faktory: Meditace, odpočinek, rozumné cvičení a rekreační sport, procházky, relaxace.

Podrobné a velmi zajímavé informace ohledně překyselení jsou v knize „Pryč s kyselostí“ od Prof. Kurta Tepperweina